Dokonalost je tak náročné slovo, které lidé nejčastěji používají ve smyslu, že se jí nedá nikdy dosáhnout. Ale ani snad to nikdo tak nechceme. Chceme přeci jen tu svoji malou dokonalost.
Taková splněná přání, o která se snažíme. Třeba zhubnout 5 kg nebo se naučit jazyk nebo mít doma trochu víc uklizeno nebo si umět najít čas na odpočinek nebo se věnovat více dětem.
Pak? Pak budeme mít právě ten pocit nějaké té vnitřní dokonalosti.
Pocit, že toto nám pro naši dokonalost stačí.
A jde právě o naši dokonalost.
Jde o naši spokojenost.
Protože spokojená máma je pro rodinu to nejvíc.
A spokojená máma je pro rodinu dokonalá máma.
Takže?
Dokonalá máma je vlastně spokojená máma.
Jak píšu v úvodu mých stránek, dokonalost řešilo mnoho filozofů po tisíce let. Nejvíce se k ní přiblížil (z mého úhlu pohledu myslím) Honore de Balzac, který tvrdí, že dokonalost je radost.
A já jsem ještě skromnější. Podle mě je dokonalost spokojenost. Ona ta spokojenost pak totiž tu radost přináší každým coulem.
Odvažte se býti spokojená.
Buďte dokonalá.
a hlavně (s)mějte se
Vaše Anna