Kdy a komu se chce dítě pochlubit s aktovkou?
Tak schválně – jaká je nejčastější otázka příbuzných a známých, který k vám přijdou na návštěvu a vědí, že máte doma skoro už prvňáčka?
Ano – přesně tak: „Tak co, už máš aktovku?“ Ti, kteří projeví větší zájem o vaše dítě, se zeptají: „A jakou?“ Jsou i ti, kteří dodají: „A ukážeš mi ji?“ A vaše dítě a se zájmem nebo ze slušnosti začne ukazovat svoji aktovku.
Víte, na co je nejvíc vaše dítě zvědavé?
Na to, jak bude vypadat aktovka jeho spolužák a jak se právě jeho aktovka spolužákům bude líbit. Vždyť to trvalo tolik času, než ji rodiče vybrali.(Pokud jste nechali aktovku vybrat dítě samotné, tedy z typů aktovek, které jsou zdravotně podle vás pro dítě vyhovující, tak gratuluji)
A přesně to je ono!
Jak se bude líbit mým spolužákům?
Kdy se pochlubit?
První den jdou do školy rodiče s dětmi, popřípadě i celá Hujerova rodina, na tom není nic špatného, naopak! Rychle do třídy, plno dojmů, rychle na zmrzlinu a říkat své dojmy (které ani neumí dítě moc říkat) všem příbuzným. A čas na aktovku spolužáků a na tu moji? Žádný. Stěží si dítě zapamatuje barvu tašy ostatních spolužáků.
No, a pokud nepůjde vaše dítě první den s aktovkou, ale kornoutem, tak druhý den bude mít opět tolik dojmů, že moc na prohlížení aktovek nebude čas.
Rada zní:
UDĚLEJTE SI AKTOVKA PARTY SAMI DOMA NEBO NA HŘIŠTI
Můj příběh a aktovka party každý rok
Nastěhovali jsme se do nového města, kam dcera chodila 1 rok do školky. Děti ze školek byly do 1. třídy namíchané. Spojila jsem se s učitelkou poslední prázdninový týden (= nikdy není pozdě) a požádala o kontakty na rodiče (neměla problém mi je dát, popř. sama napsat e-mail rodičům za mě – to je asi první znak pohodové učitelky, která místo „to nejde“, „uvědomte si, že kdyby takhle každý“, řekne – super nápad, to vyřešíme). Vzhledem k tomu, že dcera měla mít 7 spolužaček, rozhodla jsem se udělat holčičí setkání na AKTOVKA PARTY. Rodiče jsem neznala. Někteří se neznali vzájemně, ač bydlí na malém městě. Přišli. Přinesli buchty, a hlavně děti a aktovky.
Výsledek?
Děti se seznámily den před nástupem do školy. Nestyděly se. Měly poblíž rodiče, kteří di daly kávu, potykali si a odpověděli na hodně otázek.
Zájem o aktovky?
Ukázaly si penály, aktovky, vysvětlily důvody, proč zrovna chtěly růžovou nebo Hellou Kitty nebo duhovou.
Proč má Péťa modrou?
Protože má ráda modrou. Raději hraje fotbal, než aby si hrála s panenkami. Nechce dlouhé vlasy, má ráda krátké, vysvětlili rodiče také nově přistěhované holčičky. To bylo pro všechny ostatní prvňačky velice překvapující, protože přišly načinčané a mezi nimi sportovní Petruška. Dokonce by si snad mohly na první pohled myslet, že je to na krátko ostříhaný kluk.
Moje dcera od té doby chce také modrou barvu na všem a hraje fotbal, protože ví, že to je normální si nehrát jen s panenkami. A Petruška? Patří mezi její největší kamarádky.
Bylo moc dobře, že tyto všechny otázky padly den před školou, že se všechny děti sžily a blbly celé odpoledne. Zázemí měli ve svých rodičích, kterým bylo příjemné, že si spolu povídají.
Proč AKTOVKA PARTY:
- Děti poznají své spolužáky
- Děti se pochlubí se svou aktovkou – symbol – znak 1. třídy
- Rodiče se poznají
- Rodiče mají mnoho otázek a pomohou si je odpovědět (každý ví něco – prostě dají hlavy dohromady
Kde aktovka party:
- Letos děláme AKTOVKA PARTY na hřišti
- Rodiče si dají kávu, pivo
- Děti už nepřijdou s aktovkou, ale to nevadí – jim ne – jen mají tradici
- Hřiště je velké, tak kdo přijde, ten blbne
Kdo všechno? Zapojte sourozence
Malá rada na konec. Radovat se můžou i sourozenci prvňáčků a moc touží se podívat na zážitek svého sourozence, kor pokud jsou mladší. V každé případě je dobré děti učit užívat si a prožívat velké události toho druhého a nevynechávat ho. Pokud máte velký dům, nebraňte se tomu pozvat i sourozence spolužáků. A pokud to nejde – hřiště jsou od toho. Naše zahrada je velikosti, co vidíte na fotce a vešli se tam rodiče i bazének i děti, i sourozenci. Protože – když se chce, tak jde všechno 😉
Těší mě, že AKTOVKA PARTY se stalo v našem městečku už minulý rok inspirací a stejně tak jej dělaly mé kamarádky se svými prvnáčky na jiných místech republiky. Na tento nápad jsem opravdu pyšná – a děkuji za něj všem známým, které nenapadla jiný otázka, než: Tak co, Sašenko, už máš aktovku?
Přeji Vám, abyste dopřáli dětem tu chvíli pozornosti, kdy se nejen příbuzní a známí vrhnou kolem aktovky a budou ji (jako) obdivovat, ale abyste jim dopřáli obdiv i od dětí – jejich nových spolužáků, sousedů, může si vlastně dítě vybrat, jaké chce, když na to přijde.
Věřte, že takový zájem a pozornost si zaslouží. Dokážete si představit, že nastupujete do nové práce a Váš šéf udělá setkání v restauraci na Vaši počest a přivítání? Jak by se Vám pak nastupovalo do práce?
Přeji Vám radost a radost a radost z Vašeho prvňáčka
a vykročte levou…
Anna