1. díl seriálku Otisky do dětské duše
Po příletu na naše oblíbené místo do Itálie, kde trávíme dlouhou dovolenou, jsme první večer začali hrát spontánně jednu takovou novou hru, kterou jsme nazvali: Hra na TY JSI…
Jak to všechno začalo
Seděli jsme u večeře a najednou jsme cítili, že se nám změnilo úplně vše. Neřešili jsme běžné denní věci, ale tak nějak sami sebe. Čtyřletá dcera řekla té osmileté: Ty jsi na mě byla v letadle milá, že jsi mě pustila k okénku. Osmiletá jí odvětila: Ty jsi zase hodná, že mě necháš spát, kde jsem si vybrala. Ty jsi bezvadný, že jsi nám zařídil zase naše oblíbené místo na jihu Itálie, řekla jsem manželovi. A ten mi řekl, ty jsi zase zařídila dětem hezky celou první půlku prázdnin. No, a tak nějak jsme pokračovali a uvědomili jsme si, že používáme slova TY JSI.
Převýchova nebo otisky?
Už v letadle jsem si plánovala, co bych vše chtěla s dětmi zažít. Manžel plánoval cesty a já „převýchovu“. Zní to hrozně, vím, říkám to s nadsázkou. Věděla jsem, že je čas se dětem věnovat více než kdy jindy, a také jim více než kdy jindy naslouchat a usměrňovat je. Nechci je převychovávat, chci ze sebe dostat to nejpozitivnější maximum, abych do nich mohla otisknout to, co chci, aby v nich zůstalo.
Oživení návyků
Věděla jsem, že je čas, kdy můžu oživit návyky, které nám někde usnuly (pomoc v domácnosti nebo jiné povinnosti) a přiřadit nové. Vymyslela jsem si jich hned 10. Ani jsem o nich nepotřebovala mluvit a odškrtávat jejich plnění, ale pro sebe jsem si je sepsala a trénuji na nich svou důslednost (jenže ta je občas ale také unavená z mořského vzduch a nechce se jí, ale zkouším to denně znovu).
Otáčejte Ty jsi ale… na ty jsi
Jsme tu už týden a každý večer tuto „hru“ hrajeme. Uvědomila jsem si, kolikrát snad každá maminka použije slova TY JSI ALE (dodatek slovíčka ALE má opravdu velký důraz, spíše v tom negativním slova smyslu), když třeba hodnotí dítě – Ty jsi ale bordelář, ty jsi ale lenoch, ty jsi ale čuně atp. Došlo mi, jak moc je fajn to prostě otočit.
Je jedno, jak tu pusu otevřeš
Věřím, že takový návyk se stane za chvíli vlastní. A i kdyby kdokoliv z rodiny chtěl občas říci spíš negativní hodnocení na toho druhého, třeba mu to pomůže zvolit i jiný způsob. Jednoduše řečeno, jak mi vždy říkala moje maminka: Je jedno, jak tu pusu otevřeš.
Dětská mluva je zrcadlem té naší
Děti opakují naše slova. Někdy je poslouchejte, když si hrají a mluví s hračkami nebo mezi sebou. Nebo k sourozencům, kamarádům, k nám. Používají naše slova. Co se z pusy pustí, těžko jde vzít zpět.
Efekt
Je to týden a já jenom žasnu. Malá dcera, která je mistr v pozitivním myšlením, chválí celý den. Stačí, když se vynoří z vody ta starší a ona jí řekne: Ty jsi ale hezky opálená.
Rozšíření slovní zásoby
Takový nácvik slouží, zrovna u malých dětí, i k rozvíjení slovní zásoby. Slovo lakomá zná každé dítě, slovo štědrá už méně dětí. Ty jsi lakomá, nezní moc fajn. Ty jsi byla ke mně dnes štědrá, dokáže dotyčnému dát takovou pozitivní vazbu, že příště bude také štědrým. Malé děti nebudou třeba opakovat tyto výrazy jako štědrá nebo ty jsi pozorná, pohostinná (dcery nám servírují snídani), ty jsi obezřetná atp. Ale budou je slyšet a tím se učí také.
Konstatování nebo otázka?
Ty jsi dnes nějaká naštvaná, je konstatování, které také všichni známe. Není lepší se spíš zeptat a ještě k tomu pozitivně, tím dát druhému šanci, aby se ke svému stavu vyjádřil? Ty jsi dnes nějaká zamyšlená, děje se něco?
Cíl hry
Dá se cokoliv. Cílem takové hry, která je spíš návodem pro dospělé, jak začít pomalu, ale efektivně a bezbolestně trénovat pozitivní myšlení u svých dětí (ale i u sebe), jež má okamžité výsledky, je OTISKNOUT do člověka fakt, že jak moc je podstatné umět formulovat slova.
Nechť vám tato hra přejde do běžného každodne. A těm, kteří ji už takto mají, gratuluji a budu se ráda inspirovat dalšími podněty.
Minikurz pro rodiče
Díky tomuto večeru jsem se začala tímto tématem více zabývat. Chtěla jsem o něm napsat, o tom všem, jak moc je důležité naše vyjadřování, v čem děláme chyby, v čem jsme silní, proč občas řekneme to, co nechceme, kde se v nás bere a proč moment, kdy vypustíme z úst, co nechceme, jak tomu předejít atp. Nevešlo se mi to do jednoho článku, proto jsem rovnou sestavila 10dílný seriálek, takový minikurz s názvem Hra na TY JSI (ale)…, která odpovídá na otázku: Jak probudit šestý smysl v rodičovské výchově a mít šťastné dítě? Sepsáno je a ráda brzy zveřejním.
Další otisky
Ale zatím zpátky k oné „převýchově“, nebo-li otiskům, které jsem si dala za úkol nastavit. Jednodušeji řečeno, mám čas, proto jsem si uložila za úkol se věnovat 10 oblastem ve výchově, které jsem si určila takto:
- nepoužívat rozkazovací způsob
- vzájemně si pomáhat
- umět chválit jeden druhého
- umět řešit situace
- před spaním rekapitulovat den a nezapomenout na (vlastní modlitbu)
- psát si deník
- myslet na blízké lidi a mluvit o nich
- naslouchat se zájmem
- vnímat krásu a lidi kolem
O nich příště.
Srdečně, Anna
A (s)mějte se