Děti se snažíme rozvíjet a dávat na kroužky podle toho, jak je známe, jak cítíme a vnímáme, že by je mohly bavit, něco nového přinést, rozvinout jejich talent. Otázka na počet kroužků je jedna z nejčastějších otázek maminek. Nebude to na dítě už moc? Nebude už unavené? Přehlcené? Potřebuje pak ještě další inspiraci – ANO nebo NE?
Dnes nebude řeč o počtu kroužků, ale podíváme se, co to mají a nemají společného s inspirací.
I přesto, že dítě má fotbal, tenis, plavání, šachy a koně nebo balet, zpěv, flétnu i mažoretky, kde je neustále rozvíjeno a kde se učí nové a nové věci, kde je motivováno jít dál a více poznávat svůj koníček, nemůžeme sem dát rovnítko, že ” inspiraci má splněnou”.
Inspirování není další kroužek
Maminky se často domnívají a argumentují tím, že dítě toho má už opravdu dost a přijde domů a “padne” sotva napíše úkoly a nají se. Dávat dítěti podněty a učit ho, aby sbíralo inspiraci, považují zpočátku (naštěstí pouze zpočátku) za zcela zbytečné.
Inspirace jako nádech čerstvého vzduchu
IN-SPIRARE znamená vdechnout. Můžeme si to přeložit jako vdechnout dítěti (či sám sobě) nějaký podnět, nápad, chuť do něčeho. Jako když rozděláváte ohýnek vdechnutím, stejně tak je potřeba, aby nezhasl pramínek kreativity, ji čas od času “vdechovat”. Inspirace nás rozvíjí, dává nám múzu, rozvíjí pocit vnímání. Kolikrát jsou dny, kdy potřebujeme chytnout ten druhý dech.
Proč je potřeba inspirace?
S kroužky nevystačíme. Opadnou. A co potom? Dětský svět není jen o kroužkách. Ani nestačí rodinné výlety k tomu, aby se dítě plně rozvíjelo. Velmi podstatné je, aby dítě se umělo samo zabavit a učit se být samo se sebou šťastné. Děti, stejně jako my dospělí, nemají každý den supr trupr náladu – a je fajn se umět v takovou chvíli znova nadechnout. Nadechnout k tomu, aby nás ten den zase začal bavit. A právě tohle rodiče učení dítěte často podceňují.
Co dělá dítě doma po kroužkách a úkolech?
Velmi hodně rodičů má problém s dětmi, že neumí po ničem jiném sáhnout, poté, co dodělají povinnosti, než po mobilu. Ale jsou tu i jiné možnosti. Jen je dobré, abychom je jako rodiče uchopili a děti naučili. Nejlépe pochopitelně svým vlastním příkladem.
Jak se učí inspirace?
Stačí mít na paměti pár bodů. Ty zaručí nejen do budoucna, ale už nyní, že dítě se bude umět nadechovat a dávat samo sobě podněty a chuť do života a že nebude upnuté jen na sebe – nyní na své kroužky, později na svou práci a jen své zájmy.
-
čtení
-
hudba
-
kultura
-
kamarádi
-
deník
-
vaření
-
procházka
-
mobil
Inspirace jako barva života
Děti mají pestrý a bohatý život. Doporučuji ale myslet i na to, aby se už odmala učily inspirovat a dodávat si dech, pokud zrovna ten den nebude tak barevný, jak by si člověk přál. Je dobré vědět, že té světlejší a jasnější barvě můžeme jít naproti.
1. ČTENÍ – není větší trápení než povinný čtenářský deník. To může mnohým dětem znechutit čtení. Nedopusťte to. I když je předškoláček a ještě číst neumí, je dobře, že vás vidí s knihou a spojí si ji s tím, že je fajn si sednout do křesla a jen tak číst. Je potřeba, aby neznalo čtení jen před spaním, jděte mu naproti a občas vezměte knížku a čtěte mu přes den. Můžete to okomentovat slovy například: “Dneska venku prší, nic se nám moc nechce dělat, pojď – ponoříme se do knížky, ta nám přinese nějaké dobrodružství.”
Co to pro dítě znamená?
Bude vědět, že jedna z alternativy, když člověk neví coby, je, že si může číst. Bude vnímat příběhy jiných. Bude se učit vidět svět ze všech možných úhlů. A bude se učit vnímat svět i očima druhých, což bezpochyby je empatie.
2. HUDBA – je i jiná hudba než ta “sluchátková”. Tím chci říci, když uklízíme, je dobré se povzbudit nějakou hudbou, když vaříme nebo žehlíme, máme náladu třeba zase na jinou hudbu. V autě zase na jinou. Je fajn si pustit hudbu podle nálady. Hudba tu náladu může dokonce i změnit. Je prima, když se učíme vnímat hudbu nejen vleže se sluchátky na uších, když odpočíváme.
Co to pro dítě znamená?
Bude úplně přirozeně vidět a vědět, že hudba může být mocnou čarodějkou při náladách. Že může inspirovat člověka k tomu něco dělat, k nějakému tanci, že se může zamilovat do textu, že se může pobavit, že se může zamyslet (Kolo je kolo a kolem zůstane…znáte tu písničku?) A přínos do budoucna dítěte? Bude umět z hudby brát náladu i inspiraci. Budu mu samozřejmé, že hudba může být také motorem.
3. KULTURA – muzeum, planetárium, kino, divadlo, muzikál – to není jen o tom se něco naučit, něco poslechnout. To je obrovská inspirace k zamyšlení. Znáte ten pocit, když jdete z divadla, jste plní myšlenek – a ty nás posouvají dál. To ja často, jak se přirozeně něco naučit a jednou provždy si to třeba díky muzikálovému příběhu pamatovat. Příklad Galileo Galilei – a přece se točí. Ale jak to bylo? Kdy to bylo? Proč to bylo? Běžte na muzikál a děti vám odpoví samy. Ale co ještě uvidí? Dceru zaujaly nejvíce tanečnice a kostýmy, další dítě se zajímalo o kostýmy, jiné se vyptávalo na další podrobnosti k příběhu.
Co to pro dítě znamená?
Vidět svět opět z jiného úhlu. Barevně. Ten dělá to a ten zas tohle. Možná bude planetárium inspirací k namalování obrázku. Možná k zamyšlení. Možná probudí zájem o hvězdy.
4. KAMARÁDI – zážitky a dovádění – to patří k dětství. A je to tak dobře. Zkuste s dítětem ale mluvit i o tom, jaký daný kamarád je, v čem je dobrý, co ho baví. Dítě už jen těmito otázkami bude příště a příště i takto na kamaráda pohlížet a budu mu více a více naslouchat. Mluvte vy o vašich kamarádech – o tom, co je na nich fajn, jak a čím vás pobavili, jaký mají příběh.
Co to pro dítě znamená?
Bude umět více a lépe naslouchat druhým. A to je obrovský zdroj inspirace. Tolik příběhů! Tolik zajímavostí a dobrodružství! Že byl kamarád na hradě Kost? Že se mu tam líbilo to a to? Bezva inspirace! Že každý večer se jdou na 10 minut po večeři projít kolem bloku a jen tak vynesou koš a ještě si popovídají? Super inspirace! A hlavně obrovský rozvoj empatie.
5. DENÍK – je to ten největší poklad, který dítěti můžete dát. Není ani tolik potřeba, aby si zapisovalo přesně kdy a co a jak bylo – ale důležité je, že něco bylo a že to stálo za to, že z toho mělo nějaký pocit. Co třeba jednou za týden udělat malou rekapitulaci. Nalepit vstupenku z muzea do Deníku? Napsat jeden dva tři řádky těch top zážitků.
Co to pro dítě znamená?
Deník, týdeník, kronika – je jedno, jak nazveme zápisník, který je jenom náš, nám pomáhá třídit myšlenky. Uklidní nás. Ukáže nám, že vše stojí za to. Je dobrý k tomu, že třídění myšlenek nás také nejvíce posunuje k našim cílům. V neposlední řadě – to je takový časoměr našeho života, poklad.
6. VAŘENÍ – všichni to známe, jak ti muži u vaření relaxují a odpočívají. Jasně, nemusí vařit denně, tak to je pochopitelné. A přesně takový relax můžeme učit i naše děti. Psala jsem o tom v článku PROSTŘENO. To je teprve rozvoj fantazie, nával inspirace
Co to pro dítě znamená?
Bude vědět a bude pro něj samozřejmé, že pokud prostě občas dojde ten dech a člověka přepadne i divná nálada, že třeba právě takový čas za plotnou, může člověka dostat do úplně jiného světa energie. Když to uvidí u vás, když k vaření samo “přičuchne” už nyní, bude pro něj potom relax a samozřejmá možnost.
7. PROCHÁZKA – nejde o počet kilometrů a naměřených spálených kalorií na chytrých hodinkách. Jde o to, že vnímáme. Jednou, těsně před tím, než šla dcera do 1. třídy, nemohla spát a přišla za mnou na terasu. Zabalila jsem ji k sobě do deky a jen tak jsme seděly a dívaly se na hvězdy a měsíc. Člověk v tu chvíli nepřemýšlí o svých starostech, jen obdivuje a děkuje a myšlenky plynou a nějak se třídí a rostou. Vděčnost patří k pozitivnímu myšlení. A procházka – zastavení u rybníka nebo jen tak u kávy na balkóně a vnímání přírody kolem sebe, je ta nejpřirozenější inspirace.
Co to pro dítě znamená?
Bude umět vnímat krásku kolem. Nebude ji přehlížet, protože spěchá tam a zase sem, jako to děláme často my dospělí. To už musí jó nasněžit, abychom si řekli, že jak to hezky vypadá. Ale každý den je možné něco objevit. Příroda nám dává ten největší klid na třídění myšlenek a nádech toho čerstvého vzduchu inspirace. Až jednou bude upršený a šedý den a vaše dítě bude samo a bude už třeba dospělé, bude si umět najít i na tomto počasí něco hezkého. Třeba jen si dá čaj, otevře knížku a bude obdivovat to bubnování deště. A možná si vzpomene, jak jste to bubnování kdysi poslouchali společně…
8. MOBIL – tolik videí a inspirace a youtuberů – proč ne? Ale je také fajn si umět vybírat. Není potřeba vidět vše. Je fajn mluvit s dětmi, proč se jim líbí to či ono. A trochu jim dávat najevo, že mobil může být i pěkný zloděj času, pokud se z něj nenaučí brát jen to, co je někam posune, co je inspiruje.
Závěr
Jsme každý jiný. Někdo nebude číst, někoho ho nebaví, někdo zase rád naslouchá příběhům kamarádů a inspirují ho skutečné příběhy, někdo miluje o samotě hodinové procházky a jiný si vystačí s kávou na balkóně. Každý to máme jinak – záleží jen na nás. A je třeba možné se i zamyslet, zda třeba není na čase zjistit, jestli se něco nezměnilo, jestli by třeba zrovna ta procházka nebyla k něčemu nebo si sednout do křesla a jen tak se ponořit do příběhu knížky.
Učte děti se umět inspirovat. V tom Vám pomůže i kurz
Věřte, že do budoucna to je pro ně velký dar.
Empatie, vděku, naslouchání a určitě sami doplníte čeho ještě.
A (s)mějte se
Anna